Organizace závodů v českém kartingu ...

Že v současné době zažívá český karting nelehké období, není už žádné tajemství. Mistrovství České republiky zaznamenalo v letošní sezoně úbytek jezdců, množí se stížnosti na řešení závodních deliktů a mnoho jezdců a soutěžích zvažuje další účast v domácím šampionátu.

Toto všechno danou situaci v MČR ještě více komplikuje. A že to tak skutečně je, jsem sám viděl na posledním závodě v Brucku. Naprosto se také vytratila motokárová základna, kterou ještě před několika lety tvořil úspěšný Karting Cup. A právě tento seriál tím nejjednodušším způsobem přiváděl nové zájemce k tomuto sportu. Dnes se po "depu" se mezi lidmi hovoří o tom, co by nejvíc v současné době českému kartingu prospělo. Názory jsou různé. Často se vyjadřují lidé, kteří nemají s kartingem vůbec žádné zkušenosti, ale nejednou jsem slyšel i názory od lidí, kteří se v kartingu pohybují jež delší dobu. Ve skutečnosti je ale hodně málo těch, kteří jen nemluví a dokážou sednout za stůl, sepsat svůj názor do několika vět a s tímto názorem se podělit s ostatními.

A právě jeden takový názor tady mám i pro naše čtenáře. Moc si takového názoru vážím, protože je nezaujatý a od člověka, kterému na českém kartingu opravdu záleží. Navíc se v kartingu pohybuje již několik let a má i částečné zkušenosti se zahraničními motokárovými závody. Tím člověkem, který byl ochoten sepsat svůj osobní názor do obsáhlejšího článku, je Jan Šafránek. S jeho svolením můžeme tento článek zveřejnit.

KARTING 2017

ORGANIZACE ZÁVODŮ

Asi se drtivá většina z nás shodne, že současný stav kartingu v ČR není dobrý. Slova Petra Ptáčka, o tom, že český karting je v úpadku je asi extrémně kritický. Ovšem fakt, že počet účastníků závodů MČR a PAČR se stále snižuje, je dostatečně výmluvný. Pokud se má tento trend změnit nebo alespoň zastavit, je nutné něco změnit. A tyto změny by neměly být pouze kosmetické.

Moje zkušenosti z kartingu nejsou tak dlouhodobé jako mnohých jiných z vás (pátá sezóna v KC/PAČR a třetí sezóna v MCŘ). Nicméně jsem absolvoval i pár větších závodů v zahraničí. A zejména pak moje působení na pozici top manažera v komerční sféře mi dovolují posoudit, že organizace závodů v ČR je v rozporu se základními zásadami řízení větších celků. A je celkem jedno, jestli se jedná o řízení firmy nebo motoristické akce. Hlavní zásady jsou obecně platné. Současný způsob organizace závodů mohu vyhodnotit jako klasick&ya cute; „kočkopes“ se všemi jeho negativními aspekty. Na jednu stranu Autoklub svěřuje pořadatelství Poháru AČR či jednotlivých závodů Mistrovství ČR jednotlivým organizátorům. Na druhou stranu Autoklub ČR do závodu zasahuje a podstatně je tak ovlivňuje jednak výběrem činovníků konkrétního závodu, tak příliš detailním stanovováním pravidel sportovních či po organizační stránce (systém přihlášek, určování výše startovného apod.).

Výsledek je pak nevalný. Nejenže klesá počet účastníků. Dále ani pravidelným účastníkům není jasné kdo má na závodech jakou roli a za co odpovídá. Důsledkem je mnoho nedorozumění a zbytečných konfliktů. Spousta incidentů, ať přímo na trati nebo i mimo ni, je řešena nekonzistentně a zejména pak odpovědnost je roztříštěná. To vede k celkové nedobré atmosféře a frustraci jezdců, soutěžících na straně jedné, tak i organizátorů a činovníků závodů na straně druhé. V tomto směru se mohu odvolat mimo jiné na otevřený dopis Jirky Mičánka, zveřejněný na www.kartingsport.cz, kde je mnohé z toho také popsáno.

Myslím, že prvním krokem k ozdravění by měla být důsledná změna v organizaci pořádání závodů v kartingu v roce 2017. Přičemž důraz kladu na slovo důsledná. Základní zásady takové změny popisuji níže. Návrh není originálně můj a ani „neobjevuje Ameriku“. Pouze rozpracovávám do zásad zkušenosti z pořádání velkých (ME, WSK Series) i lokálních závodů (Weiss-Blau) pořádaných v zahraničí a aplikuje základní zásady správného řízení.

Pouze dodávám, že zde popsaný návrh respektuje záměr jednoho z pravděpodobných kandidátů na Prezidenta Autoklubu ČR v nadcházejících volbách (viz rozhovor s JUDr. Janem Šťovíčkem v Hospodářských novinách dne 3.7.2016). V něm JUDr. Šťovíček uvádí, že by rád posunul Autoklub ČR po vzoru německého ADAC, na masovou organizaci motoristů. Má-li Autoklub ČR do takovéto pozice dospět a v takovém modelu úspěšně fungovat, měl by se jeho role profilovat jako ideový vůdce a tvůrce základního rámce pravidel. V oblasti motorsportu stanovit základní sportovní a technické řády s cílem zabezpečit rovné podmínky sportovní férovosti a bezpečnosti. Organizační detaily a finanční parametry by pak měl přenechat pořadatelům.

Budu rád, když si tento návrh projdete a zkusíte o něm bez předsudků přemýšlet. Jedině širší shoda na uvedených zásadách dává smysl tento návrh prosazovat a případně jej uvést v život.

Organizátor/ři seriálů hlavičkou Autoklubu ČR

Základním ideovou osou celého návrhu je princip, že organizace obou seriálů vypisovaných v kartingu pod hlavičkou Autoklubu ČR by byla kompletně svěřena jednomu organizátorovi. Tedy jeden seriál = jeden organizátor. Přičemž možné jsou dvě varianty, že jeden promotér by organizoval oba seriály, anebo by každý seriál byl pořádán jiným pořadatelem.

Každopádně výběr pořadatele by měl být na základě výběrového řízení vypsaného Autoklubem ČR.

Kategorie

Autoklub ČR (FAS na základě návrhů Výkonného výboru Svazu kartingu) by se ze své pozice měl upravovat předpisy pouze pro mistrovské třídy (Baby 60, Mini 60, OK/OK Junior, KZ2).

Ostatní značkové pohárové třídy (Easy, Rotax, Honda) by měly zůstat v kompetenci pořadatele a jeho dohody s promotéry těchto tříd.

Nedílnou součástí této kompetence předané pořadateli by měla být omezení, aby komerční zájmy pořadatele nevytlačily mistrovské třídy z harmonogramu. To by mohlo být zajištěno smluvně vymezeným počtem tréninků a minimálního času v harmonogramu pro mistrovské třídy. Stejně finálové jízdy a superfinále mistrovských tříd by v rámci závodního víkendu sportovního podniku měly být jeho vyvrcholením. Tedy v každém bloku by měly časově zařazeny nakonec, tedy až za značkové pohárové třídy.

Samostatnou kapitolou je třída Školní 50. Je to smutný pohled, když po trati nekonečně krouží maximálně 5 malých motokár. Aby tato třída měla vůbec nějaký smysl pro budoucnost české kartingu, měla by být masovou záležitostí. Aby byla masovou záležitostí, musel by se této třídě někdo intenzívně a soustavně na „plný úvazek“ věnovat. V tuto chvíli já osobně nikoho takového nevidím. Autoklub ČR a jeho placení funkcionáři mají povinnosti roztříštěny do tisíce činností a motoristických disciplín. A upřímně, karting jako disciplína není a asi nikdy nebude v centru pozornosti. Výkonný výbor Svazu kartingu je sborem volených dobrovolných funkcionářů a nemá žádné formální pravomoci a nemá ani kapacitu a čas se takovým věcem soustavně věnovat. Ze Školní 50 se stala, bohužel, nedůstojná fraška. Ostatně s ročním rozpočtem na celý karting cca 500 tis. Kč se žádné velké divadlo udělat nedá. Nehledě na to, že 30% z celého tohoto rozpočtu jde na závěrečné vyhlašování...

Pneumatiky

Stávající systém výběru dodavatelů pneumatik považuji za správný a vyhovující.

Zde, i s odvoláním na zahraniční zkušenosti, uvádím několik poznámek.

a) V kategoriích, které jsou upraveny mezinárodními řády (KZ2 a OK Junior) by i nadále měl být upřednostňován výběr těch pneumatik, které budou vybrány CIK-FIA pro ME a další závody pořádané WSK. (Samozřejmě pokud i nadále budou nabízené ceny odpovídající).

b) Jak je obvyklé v zahraničí, by měl pneumatiky vydávat (prodávat) přímo pořadatel. Za prvé, jezdci by měli být bezvýhradně povinni si zakoupit vouchery na pneumatiky na závodě jako podmínka startu, bez ohledu jestli bodují nebo ne (viz také dopis Jirky Mičánka). Za druhé se tím předejde spekulacím ohledně potenciálního zvýhodňování některých jezdců těch soutěžících, kteří jsou propojeni s vybraným dodavatelem pneumatik. Za třetí, pro jezdce a soutěžící bude pořadatel jediným partnerem a to i finančním. Finanční vypořádání s vybraným dodavatelem by pak bylo záležitostí pořadatele.

c) Při poptávkovém řízení na dodavatele pneumatik by měl být zcela vypuštěn parametr, kolik dodavatel z každé sady uhradí Autoklubu ČR na podporu kartingu, ale měly být jen čistá cena pro pořadatele. Důvodem je to, že jednak by se o podpoře kartingu ze strany Autoklubu ČR dalo s úspěchem pochybovat. Za druhé, takto „ušetřené“ peníze by měly být jako manipulační poplatek pro pořadatele, nebo chcete-li provize, která by měl pořadatel minimálně z části použít na zvýšení kvality zajištění závodů.

Přihlášky, startovné

Jediný pořadatel také znamená, že je možné použít standardní nástroj, který je přihláška a uhrazení startovného na celý seriál dopředu. Toto je obvykle spojeno s finančním zvýhodněním oproti startovnému na jednotlivý závod. Z toho plynou zřejmé výhody jak pro jezdce i pro pořadatele:

Jezdci, kteří se hodlají zúčastnit celého seriálu, by si mohli uhradit celý seriál najednou, což by mělo znamenat nižší cenu než při hrazení všech závodů jednotlivě.

Pořadatel pak pro každý závod má jistotu minimálního základního počtu jezdců – vybraného startovného. A tím také určitou míru finanční jistoty a nemusí trnout, kolik jezdců na závod ve skutečnosti nakonec přijede.

Co se týká přihlašování do závodů, toto by mělo zajišťováno pořadatelem a ne Autoklubem. Tím vypadne další mezičlánek mezi jezdcem/soutěžícím a pořadatelem s možností chyb při předávání informací. Autoklub si tím uleví od agendy, kterou nemusí nezbytně zajišťovat. Funkčnost stávajícího systému není bezchybná a tím si Autoklub ČR kazí už tak ne zrovna nejlepší jméno.

Činovníci

Toto je jeden z podstatných aspektů tohoto návrhu.

Činovníci (ředitel, sportovní komisaři, techničtí komisaři) musí být samozřejmě vybírání z řad těch, kteří vlastní příslušnou licenci udělenou Autoklubem ČR. Udělováním licencí by měla úloha Autoklubu ČR v zásadě také končit.

Delegace jednotlivých činovníků na konkrétní závod by měla být plně v odpovědnosti a kompetenci organizátora, který seriál pořádá. Činovníci jako takoví mají totiž zásadní vliv na celkový průběh a vyznění každého závodu i tím i celého seriálu. Významně se tak podílí na dobrém či špatném jménu organizátora.

Také věřím, že pořadatel si vytvoří stálý tým činovníků, což by mělo pomoct zlepšit konzistentnost při rozhodování

Supervize – Delegát Autoklubu ČR

Při navrhovaném způsobu organizace Autoklub ČR, pokud bude přijat, by samozřejmě neměl rezignovat na svou úlohu národní sportovní autority. Tato úloha by měla spočívat v kontrole dodržování pravidel (sportovních a technických řádů) a dalších podmínek, za kterých je pořadateli smluvně svěřena organizace závodu/seriálu.

Ani v tomto bodě není návrh originální. Myslím, že takto to funguje třeba mimo jiné i ve fotbale, kde na každém soutěžním utkání je delegát příslušného svazu, který dohlíží na dodržování pravidel a řádů a píše o tom pak svou oficiální zprávu z utkání.

Tratě

V tomto systému by tratě měly být pronajímány pořadateli – třeba prostřednictvím Autoklubu ČR. To znamená, že pořadatel by si od majitele tratě ve čtvrtek „převzal klíče“ a neděli večer mu je zase vrátil. Jak ukazují zkušenosti zejména z Chebu, trať by si měl pořadatel pronajmout kompletně včetně depa. To by opět soutěžícím zjednodušilo život, protože by i v této oblasti měl jediného partnera – pořadatele.

Změna v organizaci pořádání závodů jistě není samospasitelná. Osobně bych ji považoval za první krok směrem k nápravě a rozvoji kartingu. Bude záležet také na každém z nás, kteří tento sport máme rádi, kam a jak se bude ubírat. Smysl pro fair play, vzájemný respekt a zásady slušného chování jsou hodnoty, bez kterých to ani v sebelepším systému nepůjde.

Honza Šafránek

icon Vráťa Ondráček icon 13.7.2016, 21:26 icon 2154x icon 1x

Galerie k článku (0)

Komentáře (1)

icon Mario Vápeník icon 20.7.2016, 19:04

Řekl, bych, že prapodstata problému \'českého\' kartingu spočívá v jeho odtrženosti od běžné společnosti, od základny hobíků, ze kterých by se rekrutovali závodní jezdci. Důvod je, že v ČR nejsou dostupné a přístupné motokárové dráhy. 4 existující jsou z doby socialismu, v režimu hobíkům prakticky nedostupné (tzv. \'tréniknové dny\' cca několikrát do roka nejsou řešení). Jediná normální má extrémní lokalitu. Kdyby bylo takových aspoň 5, tak je všechno o něčem jiném. Bruck an der Leitha je příklad, jak by to mělo fungovat. Ale u nás nefunguje.

Pro komentování se prosím přihlašte.